Z historie Sokola Česká Skalice
Na den 29. června 1868 byla svolána panem Bartoníčkem schůze a podán návrh na založení Tělocvičné jednoty Sokol v České Skalici. 5.července se konala ustavující valná hromada. Starostou byl zvolen br. Vilém Sedláček. V létě se cvičilo na zahradě br. Semeráka, hostinského na Starém městě, v zimě v městské radnici. Postupně se pronajímaly ke cvičení různé prostory. Např. starosta Bartoníček propůjčil k užívání divadelní sál. Sokolské heslo „V zdravém těle zdravý duch“ bylo ústředním motivem naší jednoty. Podílela se ale také na kulturně-společenských akcích. Podporovala zbudování pomníku Boženy Němcové na náměstí, zúčastnila se odhalení pomníku krále Jiřího z Poděbrad v Poděbradech či oslav 60.narozenin mistra Aloise Jiráska v Hronově. V kronice čteme zápis z roku 1887: “Pro náš národní život důležito, že v valné hromadě 24.9. muselo býti připomenuto, by jednota naše, přední spolek v místě, důrazně hájil národnost a národní ráz města našeho proti zastaralému obvyklému němčení některých jednotlivců.“. Vlastenecká snažení však narážela na odpor tehdejších správních orgánů. V roce 25.výročí trvání jednoty dokonce hrozilo její rozpuštění kvůli zaslání pozdravného telegramu svobodomyslným českým poslancům. 14.září 1884 se v našem městě schází delegáti z okolních jednot za účelem utvoření župy Podkrkonošské se sídlem v České Skalici. Župním starostou byl zvolen starosta naší jednoty br.Matěj Hanuš. Sokolíci vystupovali na cvičeních místního, okrskového i župního charakteru. Vyvrcholením pak byly slety. Tak např. v r. 1912, kdy město bylo hojně vyzdobeno prapory, vyšel průvod od hostince „Na bojišti“, na náměstí byl přivítán starostou města a odtud se šlo na Žižkův kopec cvičit. Prostná cvičilo 437 mužů, 257 žen, 282 dorostu a mimo toho ještě 196 bratří zápasilo. V průběhu první světové války život Sokola ochabl, přesto naše a rtyňská jednota byly jedinými v celém okrsku, kde se vyvíjela nějaká činnost. Skončení války a prohlášení samostatného státu 28. října 1918 přivítali sokolové s nadšením a uspořádali průvod městem s hudbou a zpěvem národních písní. V roce 1922 se podařilo výboru v čele se starostou Reichrtem zakoupit za 5.050,- Kč pozemek, na kterém stojí dnešní sokolovna. Roku 1924 byl z 24 návrhů na stavbu sokolovny vybrán projekt Ing. Beránka a Ing. Vyskočila, ovšem s realizační cenou cca 2. mil. Kč, což bylo pro jednotu nemožně vysoké. Začaly se shánět finance. 20.května 1928 byl položen základní kámen. Sokolovna byla postavena podle plánů architekta Václava Placáka z Hradce Králové a v květnu 1929 se slavnostně otevírala. Členy bylo odpracováno 2 700 hodin. Díky mecenášům, hlavně br. L. Bartoňovi, se sokolovna stala pýchou sokolů a zároveň kulturním stánkem města. Krásná sokolovna stála, zůstaly však dluhy, se kterými se jednota potýkala celé desetiletí. Pro zlepšení finanční situace bylo r. 1930 vybudováno kino, každou neděli od podzimu do jara se hrálo loutkové divadlo, upravilo se letní cvičiště. V roce 1933 byl na náměstí slavnostně odhalen památník zakladateli Sokola Miroslavu Tyršovi s krásným Myslbekovým reliéfem.
Když i z úst mnoha českoskalických sokolů zaznělo v roce 1938 na X. všesokolském sletu „Tak přísaháme“, nechtěl si nikdo připustit, že již za pár dnů začnou pro naši vlast zlé časy. Mnoho významných členů sokola bylo během německé okupace vězněno, zahynuli bratři J. Hofman, J. Falta, J. Holý a Z. Střihavka. Dnes mají u sokolovny pomníček. Po válce se sokolstvo připravovalo na XI. slet. V České Skalici nacvičovalo 150 cvičenců a cvičenek. Všesokolský slet v r. 1948 byl úchvatnou událostí, zúčastnilo se přes 300 000 cvičících. Byl to však na dlouhou řadu let poslední slet. Komunistická vláda začala vylučovat dlouhodobé členy a činovníky. V roce 1951 byl Sokol přeřazen do sjednocené tělovýchovy. V českoskalické sokolovně působila v rámci ČSTV TJ Jiskra. Pak naštěstí přišel rok 1989 a českoskalický sokol se jako první v našem kraji probudil. Po dlouhých letech bylo jisté, že Sokol bude opět žít. Do českoskalického Sokola přechází oddíl juda, stolního tenisu a kulturistiky, pracuje oddíl všestrannosti. Začínají se shánět prostředky na nutné opravy sokolovny. Bez podpory vedení České obce sokolské, župy Podkrkonošské-Jiráskovy a města Česká Skalice, bez dobrovolné práce našich členů i nečlenů, by se to nemohlo podařit. Poděkování patří bývalým starostům jednoty bratrům Nývltovi a Sochorovi, jednatelce sestře Vernerové, jakož i všem členům výborů TJ Sokol.
V současné době se k pravidelnému cvičení scházejí nejmladší žactvo a žactvo, ženy, starší ženy, muži.. Výborných výsledků dosahuje v soutěžích a na turnajích Judo club. Oddíl stolního tenisu se může chlubit novou hernou, která byla přistavena k zadní části sokolovny. Členové oddílu pořádají turnaje, hrají přebory, trénují. Kulturisté posilují v malé, ale útulné posilovně. Dramatický soubor připravoval po mnoho let pravidelné hudebně literární pořady. V roce 2005 byl založen divadelní ochotnický soubor Maska, který již nastudoval celou řadu zdařilých představení pro děti i dospělé. Organizuje také „Pohádkový les“ a karneval pro děti, maškarní bál pro dospělé. Všechny oddíly se každoročně podílejí na přípravě tradičního Jiřinkového plesu a organizují „Týden se Sokolem“ a sokolskou akademii. Provoz a údržba sokolovny vyžadují velké finanční prostředky. Nebýt nájmu z restaurace a pořádání tanečních, těžko bychom mohli topit a svítit. Snažíme se shánět dotace, granty a sponzorské příspěvky, abychom prostředí zastaralé sokolovny zlepšili. Již se nám povedlo vybudovat sprchy a nové šatny, nutně bychom potřebovali zrekonstruovat toalety i malý sál. Je toho ještě mnoho, co volá po údržbě a modernizaci.
Život sokolské organizace nebyl nikdy lehký. Svým pokrokovým a vlasteneckým zaměřením byla solí v očích rakousko-uherskému mocnářství, nacistům i komunistům. Mnoho sokolů bylo pronásledováno, vězněno a popraveno. Dnes již naštěstí může Sokol naplňovat své poslání.
Výstavba Sokolovny
